Časté dotazy

Co je to normostrana, jak se počítá?

Jde o standardizovanou stranu textu, která se používá pro počítání objemu přeloženého textu. Má rozsah 1800 znaků včetně mezer. Někdy se také počítá jako 1500 znaků bez mezer, což vyjde prakticky nastejno. Já používám pro výpočet rozsahu překladu v českém prostředí běžnější výpočet se zmíněnými 1800 znaky včetně mezer. Normostrana odpovídá zhruba 250 slovům běžného textu.

Jak nám vypočítáte cenu překladu?

Celkovou cenu určuji podle finálního počtu normostran výsledného, tedy přeloženého textu. Ten vynásobím cenou za překlad jedné normostrany dle příslušné jazykové kombinace – aktuální ceny najdete na hlavní stránce tohoto webu. Minimální účtovaný rozsah je jedna normostrana. Celkový účtovaný počet normostran výsledného překladu vždy zaokrouhluji po polovinách směrem nahoru. Předběžný odhad ceny Vám mohu udělat i před započetím překladu na základě rozsahu zdrojového textu, klíčový pro cenu bude ale rozsah výsledného přeloženého textu.

Jak máme postupovat, když potřebujeme „úřední překlad“ nebo „soudní překlad“?

V takovém případě bude zapotřebí se obrátit na tzv. soudního překladatele/tlumočníka, který disponuje „kulatým razítkem“. Já tyto překlady bohužel nenabízím.

Je těžší dánština, nebo angličtina? 🙂

Dánština je z mého pohledu určitou kombinací angličtiny a němčiny. Proti němčině (ale i angličtině) má ovšem výrazně jednodušší gramatiku. Ale zato má pekelně těžkou výslovnost! Hlavně u samohlásek, kterých je více než v češtině. Angličtina se může zdát na první pohled relativně jednoduchá, ale komplikací u moderní angličtiny je obrovská slovní zásoba v porovnání s jinými jazyky. Uvádí se až 300 000 slov (Oxford English Dictionary). I člověk, který umí anglicky perfektně, se tak setkává s novými slovíčky. Angličtina i dánština jsou jazyky germánské, což obecně činí jejich překlad do češtiny dosti náročným – čeština má často zcela jiné druhy vazeb, takže převést některé věty do češtiny tak, aby nebylo poznat, že jde o překlad, není jednoduché.